Horní Počernice, městská část v Praze 20
Klientelismus a nečinnost úředníků Místního úřadu v Horních Počernicích


Ráno, 18.června 2021 pracant Pražské Plynárenské a.s. demontoval a odvezl plynoměr z Prachovské 14, a to bez předchozího upozornění. Přitom vypáčil plechová dvířka plynobudky, která tak zůstala po zásahu pracanta Pražské Plynárenské otevřena. Především však neuzavřel výstupní otvor trubky z plynovodu v ulici. Přes plynobudku tak unikal do vzduchu plyn. O dva měsíce později Pražská Plynárenská napsala dopis, kde uvedla, že plynoměr byl odebrán nedopatřením, omylem. Opětovná montáž plynoměru zpět již nebyla možná, protože odebráním plynoměru skončila Smlouva o připojení k distribuční síti. Požádal jsem Pražskou Plynárenskou o uzavření výstupní trubky z plynovodu. Dále se nedělo nic.
V září 2021 někdo plechová dvířka plynobudky zcizil. Krádež dvířek jsem oznámil Místnímu úřadu, občanskoprávnímu odboru. Umístil jsem na dům detektor pohybu a alarm, který varoval okolojdoucí před poškozenou plynobudkou. Výstražnou ceduli na plynobudce totiž zničili místní vandalové do dvou dnů. Občanskoprávní odbor Místního úřadu zloděje plechových dvířek nevypátral a nejspíš po zloději ani nepátral. V noci z 19. na 20.prosince 2021 neznámý muž podnikl útok na plynobudku a její vnitřní vybavení poškodil. Druhý den jsem tento útok oznámil písemně Místnímu úřadu, občanskoprávnímu odboru. Jenže byly vánoce a tak úředníci již oslavovali a nepracovali. Po Novém roce se vzpamatovávali z oslav a problém úniku plynu v Prachovské ulici neřešili. Nutno připomenout, že ulice je pozemek patřící Magistrátu hl. města Prahy, který má ve správě Místní úřad. Pokud tedy uniká plyn z plynovodu v ulici, musí úředníci Místního úřadu konat. Úředníci občanskoprávního odboru však nekonali a místo toho řešili stížnost pana Heriana z Koutské ulice, který je příbuzným místního zastupitele Milana Heriana. Pan Herian si domluvil svědky z okolí, že jsou všichni rušeni zvukem alarmu, který upozorňuje na unikající plyn přes plynobudku. Stěžovali si, že nemohou spát a také, že kamera monitorující prostor před domem je pozoruje u nich v bytě. Na jaře 2022 bylo několik dalších vandalských útoků na plynobudku, kdy se sběrači kovů snažili ukrást z plynobudky mosazné příruby a měděné trubky. První útok jsem oznámil Městské Policii. Strážníci přijeli, telefonovali s bc. Svobodou, pracovníkem občanskoprávního odboru Místního úřadu. Pak konstatovali, že nemůžou nic dělat a odjeli. Po velikonocích následoval další vandalský útok na plynobudku. Na občanskoprávním odboru měli dovolenou. Rekreovali se. Došel jsem na místní pobočku Policie ČR a vše oznámil. Vyšetřovatel Policie ČR přijel se mnou k plynobudce, ukázal jsem mu, jak z plynobudky uniká plyn. A věci se daly do pohybu. Za dva dny dorazil pracant Pražské Plynárenské s vozidlem s majáčkem a ihned výstup trubky z plynovodu uzavřel. O týden později přijeli další pracanti, vykopali jámu na ulici. Po nich jiná četa Pražské Plynárenské 25.dubna definitivně uzavřela výstup z plynovodu a trubku zakopala metr hluboko pod vozovkou. Teprve o dva dny později, když už bylo vše vyřešeno a ukončeno, úředníci občanskoprávního odboru prý napsali dopis Pražské Plynárenské. Obdivuhodný výkon úředníků občanskoprávního odboru Místního úřadu, že? Se zpožděním 4 měsíců od mého oznámení napsali dopis. Pachatele útoku na plynobudku z 19.prosince 2021 nevypátrali dodnes. Na plynobudce vznikla po četných vandalských útocích škoda asi 40 až 50 tisíc Kč. Tolik budou náklady na zhotovení nové plynobudky.

A jak dopadla stížnost pana Heriana a jím domluvených svědků?

Úředníci občanskoprávního odboru se snažili ze všech sil, aby vyhověli stěžovateli, příbuznému místního zastupitele Milana Heriana a též jeho kamarádům. Úředník bc. Svoboda přišel se skvělým právním nározem, že "zvukový signál alarmu v noci ruší a je tedy nutno jej vypnout". To proto, aby nerušil případné vandaly, zloděje a darebáky. Úředníci občanskoprávního odboru Místního úřadu jaksi "pozapomenuli" na zákon o všeobecném zdraví, jehož §30, odst. 2, věta 2 říká, že "zvuk signálních a zabezpečovacích zařízení se nepovažuje za hluk". Na základě tohoto zákona měli stížnost pana Heriana rovnou zamítnout. Věřím, že by to udělali, kdyby si stěžoval kdokoliv jiný, než pan Herian. Jenže pan Herian není jen tak obyčejný občan. Je to prominent, součást místní honorace. A tak úředníci občanskoprávního odboru zákon nerespektovali. Stejně tak nepožádali Hygienickou správu hl. města Prahy, aby změřila hladinu hluku v bytech stěžovatelů. Ačkoliv to byla jejich povinnost. Místo toho se spokojili s iniciativou paní Urbanové z Machovské ulice (znám ji jako prodavačku z parfumerie), která v Prachovské ulici nahrála na její mobilní telefon zvuk alarmu. Nahrávku pak patřičně zesílenou pouštěla v kanceláři občanskoprávního odboru a tvrdila, že takto hlasitě zvuk alarmu slyší u ní v bytě. Co k tomu dodat... takovýto vyšetřovací postup je kabaret, který provozují autokratické a diktátorské režimy. Například soudy v Putinově Rusku. Obvyklý byl takovýto postup u soudů ČSR v 50-tých letech minulého století, kdy soudy byly ovládány KSČ a STB připravovala podklady pro soudní řízení. Předem bylo rozhodnuto o výsledku.

Proč si pan Herian vlastně stěžoval?

Ačkoliv v bytě u pana Heriana, ve vzdálené Koutské ulici, navíc odstíněné strání, stromy a keři, zvuk alarmu slyšet není (měřil jsem přístrojem na měření hladiny zvuku a protokol jsem dodal Místnímu úřadu), přesto si pan Herian podal souběžně žalobu na rušení hlukem k Obvodnímu soudu pro Prahu 9. Předmět žaloby, ale ničím nedokazuje. Ačkoliv jako žalobce by měl. Minimálně si měl objednat a zaplatit u Hygienické správy hl. města Prahy měření hladiny zvuku u něj v bytě. Jenže by nepochodil, protože u pana Heriana v bytě zvuk alarmu prostě slyšet není. Na ulici Koutské před jeho domem měl zvuk alarmu hlasitost kukání kukačky na stromě. Místo toho pan Herian nebo jeho advokátka vymysleli fígl, že si podají stížnost na Místní úřad, domluví si svědky a protože pan Herian je příbuzný místního vlivného zastupitele, tak Místní úřad, občanskoprávní odbor mu vyhoví, vydá rozhodnutí, které on použije jako důkaz k jeho žalobě. Tedy, došlo zde ke zneužití občanskoprávního odboru Místního úřadu pane Herianem. Místní úřad tak možná vědomě, možná nevědomě obstarával důkaz panu Herianovi pro jeho žalobu k soudu a přitom nerespektoval zákony a vyhlášky ČR.

Když jsem můj názor na vyšetřovací postupy občanskoprávního odboru Místního úřadu napsal do odvolání k Magistrátu hlavního města Prahy, tak pan Hejkrlík, vedoucí občanskoprávního odboru Místního úřadu se urazil a napsal mi pokutu za "znevažování, zneuctění a hrubou urážku" Místního úřadu. Tím však jen potvrdil, že se úředníci Místního úřadu chovají stále stejně jak před rokem 1989. Pan Hejkrlík je přesvědčen, že úctu a vážnost si lze vynutit násilím, pokutami a arogancí moci. Tak tohle si mysleli soudruzi úředníci za panování Klementa Gottwalda v ČSR a celých 40 let až do roku 1990. Stejné tomu bylo za Leonida Brežněva v Sovětském Svazu a myslí si to Putin v dnešním Rusku. Pan Hejkrlík na Místním úřadě v Horních Počernicích se však mýlí. V zemích od Chebu na západ takovýto úředník se sklopenou hlavou a s omluvami podává rezignaci a odchází, případně je ihned vedením úřadu suspendován. Umíte si takovouto situaci představit v sousedním Německu nebo Rakousku? Tam úředníci končí za mnohem menší provinění, než jaká předvedli úředníci Místního úřadu v Horních Počernicích. Jenže na Místním úřadě v Horních Počernicích se zastavil čas před rokem 1990. Je to úřad, kde "zítra znamená včera".