Nic proti kočkám, ale čeho je moc, toho je příliš. Moje sousedka Iveta podědila po její příbuzné dům spolu s kočičí teroristickou jednotkou. K té se přidávají toulavé kočky z okolí. Výsledek: na moji zahradu chodí kálet a devastavot porost 8 koček z okolí. Stížnosti na Odbor životního prostředí místního úřadu měly jediný výsledek v podobě "nedá se nic dělat, nejsme kompetentní řešit problém koček". Přitom však platí Nový Občanský Zákoník, číslo 89/2012 Sb., jehož § 1013 odstavec (1) říká:

Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

Tedy majitelé koček se mají sami postarat, aby jim kočky neutíkaly z jejich pozemků. Když se majitelé koček nestarají, má konat Místní úřad, konkrétně Odbor životního prostředí. Ten však nekoná. Jedinou starostí úřednice Místního úřadu však bylo, aby kočičky nedošly újmy, aby se jim neškodilo. Jenže tato potulná "nebožátka" jsou agresivní, oprsklá, drzá... Vydělají se kdekoliv na zahradě, cíleně pokálejí domovní dveře, v letní noci, mám-li otevřené okno nebo dveře na balkon, vlezou dovnitř a vydělají se v domě.

Na jaře roku 2020, tak jako každý rok, jsem připravil záhon pro sazenice rajčat. Dojel pro sazenice, zasázel, pokropil vodou. Druhý den dopoledne byly všechny sazenice vyhrabané, polámané, pokálené a rozházené okolo záhonu. Škoda na sazenicích téměř 900 Kč, k tomu spousta hodin práce. Úroda se zredukovala na cca 10% obvyklé úrody. Většina sazenic rajčat řádění koček neustála.
O několik týdnů později kočkou pokálený a poničený rhododendron a nezájem sousedky řešit problémy její kočičích teroristů, mne přinutili hledat jiné řešení.

A nakonec, neumisťujte na váš pozemek zbytky jídla. Potulné kočky hledají potravu a tak je budete přitahovat, až se z potulných koček stanou nechtěné domácí kočky, které se ubytují ve vaší garáži, zahradním domku, u vás na půdě nebo ve sklepě. Kočičí teroristická jednotka mé sousedky Ivety přežívá právě u ní ve sklepě. Její syn kočičí teroristky přikrmuje na terase. Z původně potulných koček, které odkudsi přinesla předchůdkyně paní Ivety, se tak staly "kočky domácí".

Co kočky nemají rády

Aby jste kočky vypudili, je potřeba nejprve vědět, co kočky nemají rády. Kočky nesnášejí vodu, pichlavé a ostré předměty, pichlavé keře, pískavé zvuky, zvukové rány, světelné záblesky. Nevoní jim také jejich vlastní výkaly. Existují prý keře a rostliny, které zapáchají tak, že kočky odpuzují. S takovýmito rostlinami zkušenost nemám a jsem k nim skeptický. Dávám přednost technickým prostředkům.

Jak zjistit kočku

V prvé řadě je potřeba lokalizovat kočku, která se drze vetřela na pozemek, kde nemá co dělat. Domnívat se, že kočku rozpozná digitální kamera je naivní. Výrobci kamer však uvádějí, že kamery umí rozpoznávat lidské tváře, kočky, SPZ vozidel... Ano, umí, ALE, nejprve se to musí naučit a to představuje stovky hodin práce sezení u počítače, kdy ke každému snímku z kamery obsluha přiřazuje charakteristické body objektu a označuje, co bude počítač sledovat. Toto si může dovolit Čína, která takto zaměstnává miliony úředníků u monitorů napojených na desítky milionů kamer po velkých městech. Dokud kamera nemá stovky nebo tisíce snímků kočky a k nim přiřazené charakteristické body objektu (kočky), pak kočku od psa nebo ježka nerozpozná.
Použití kamery s sebou nese ještě další problém. Miloš Zeman, kterého znám z tzv. "Prognosťáku" a ačkoliv s ním většinou nesouhlasím, kdysi pronesl výrok (který ostatně nebyl jeho, vypůjčil si ho od známého českého psychiatra): "70% české populace jsou mentálně zaostalí alkoholici, nechápající souvislosti dnešního světa ". S tímto výrokem naprosto souhlasím. Zjistil jsem, že mnoho lidí v České republice se, podobně jak příslušníci zaostalých kmenů v Amazonii, domnívá, že digitální kamery jim "kradou duši". To není vtip. Takových lidí je v ČR opravdu stále ještě hodně. Kromě toho, mnoho lidí v ČR je zblblých bulvární TV a myslí si, že kamery je všude neustále sledují.

Detektory pohybu

Jestliže nelze přímo lokalizovat kočku, je nutno lokalizovat pohyb kočky v prostoru, kam nechcete, aby kočky lezly a ničily váš majetek. Existují detektory pohybu, které toto zajistí. Detektory pohybu jsou dvojího typu:

PIR detektory

PIR detektory pracují na bázi změny teplotního pole snímané oblasti, tzv. „scény“. Změna teplotního pole je velmi problematický způsob detekce pohybu. Zda PIR detektor sepne nebo nesepne, závisí na:
- teplotě pozadí, tj., teplotě nepohybujícího se povrchu (například vozovky)
- teplotě, velikosti a rychlosti pohybujícího se objektu

Jenže teplota pozadí závisí ještě na barvě pozadí, teplotě prostředí, teplotě vzduchu. A teplota pohybujícího se objektu závisí na barvě objektu. K tomu ještě přistupuje osvětlení scény. Je rozdíl, zda je den nebo noc. Několik příkladů:

1.příklad:
Je den, teplota 25°C. Na scénu vejde černá kočka. Pohybuje se velmi pomalu. PIR detektor nesepne protože černý povrch kočky absorbuje teplo, téměř nevyzařuje, kočka není velká a změna teplotních polí scény je zanedbatelná. Pokud se kočka bude pohybovat rychle, je velmi pravděpodbné, že PIR detektor sepne. Bude-li kočka bílá, PIR detektor sepne v každém případě, protože bílý kožich kočky vyzařuje teplo.

2.příklad:
Je noc, teplota 15°C (v létě) nebo méně (podzim, zima). Na scénu vejde černá kočka. Detektor PIR sepne. Ačkoliv černý kožich kočky málo vyzařuje, teplotní rozdíl černého kočičího kožichu a černého chladného pozadí bude zřetelný. Tím spíše, když kočka bude bílá.

Pokud pohybující se objekt bude člověk, také zde závisí na jeho oblečení, jeho teplotě. Praxe ukázala, že okolojdoucí lidé v tmavých šatech PIR detektor nespustí. Naopak lidé ve světlých šatech detektor spustí téměř vždy. Podobné tomu je s vozidly. Černé auto, pokud nemá rozpálenou karoserii od motoru nebo slunce, PIR detektor nespustí. Světlá auta PIR detektor spustí vždy.

PIR detektor neumožňuje žádné nastavení „citlivosti“. Jeho citlivost je dána z výroby a závisí na kvalitě použitého materiálu který detekuje infračervené vlnění. Jediné co lze u PIR detektorů nastavit je barva pozadí, to jest, zda má rozpoznávat den a noc. Dále doba, po kterou bude detektor sepnut od okamžiku kdy detekuje změnu teplotního pole. Minimum bývá 5 sekund.

PIR detektory mají z výroby nastavenu oblast rozsahu, kterou detekují. Tuto oblast, respektive úhel záběru nelze změnit. Dosah PIR detektoru lze omezit jeho výškovým umístěním a sklonem. Výrobci doporučují výšku 2.5 metru. Jestliže je PIR detektor umístěn vysoko a skloněn směrem dolů, jeho dosah je omezen. Jestliže je PIR detektor umístěn nízko, méně než 2.5 metru a není skloněn, jeho dosah bude velmi dlouhý.

V mém případě, protože detektor má zachytávat pohyb koček procházejích předzahrádkou od sousedky Ivety, je oblast detektoru omezena primárně na předzahrádku. Detektor je umístěn na nejvyšším možném místě, až pod střechou, cca 4 metry, tedy mnohem výš, než doporučuje výrobce (2.5 m). Je skloněn na maximum směrem dolů, aby zachycoval pohyb i pod sebou při zdi domu, kudy se kočky plížily. Jeho pracovní oblast je tak velmi omezena. Pokud by byl detektor pohybu umístěn v doporučené výšce 2.5m, nesnímal by oblast pod sebou, ale naopak jeho dosah by byl daleko přes ulici.

Mikrovlnné detektory

Mikrovlnné detektory pohybu jsou mnohem přesnější než PIR detektory. Pracují s elektromagnetickým vlněním na stejném principu jako radiolokátory. Mají vysílač, který vysílá paprsek elektromagnetického signálu a mají přijímač, který zachytává odražený signál. V důsledku odrazu od pohybujícího se objektu dochází k tzv. Dopplerově jevu, tedy změně kmitočtu signálu. Ten je vyhodnocen. Nezávisí přitom na teplotě, osvětlení prostoru, barvě pohybujícího se objektu. Mikrovlnné detektory pohybu pracují na mnohem větší vzdálenost a spustí je nepatrný pohyb, například pohyb hlemýždě. Mikrovlnné detektory jsou cenově mnohem dražší než PIR detektory.

Odpuzovač koček

Když je vyřešeno rozpoznání pohybu kočky, je potřeba vyřešit zařízení, které kočku spolehlivě zažene pryč. Z výčtu toho, co kočky nemají rády, lze použít pištící pronikavé zvuky, zvukové rány, v noci světelné záblesky. Těžko lze zajistit vrhání ostrých předmětů po kočce nebo kropení koček vodou. Zbývá tedy v podstatě pískací zařízení, sirény, blikající zábleskové majáky. Nic jiného k dispozici není. Z malého výčtu možností a s ohledem na finanční náklady používám pískací zařízení, které je spuštěno detektorem PIR pohybu na dobu 5 sec.

Po ročním provozu se ukázalo, že zařízení je proti kočkám velmi, až 100% účinné. Pohyb koček přes moji předzahrádku zcela ustal. Z nočních záběrů kamer jsem zjistil, že kočky sousedky Ivety nyní chodí po ulici. Vyhýbají se mé předzahrádce. Ovšem, zvolily si novou cestu za garáží. Tam jsem po ročním sledování pohybu koček instaloval plot proti kočkám. Plot se osvědčil. Kočky zkoušely se přes něj dostat. Pouze jej poškrábaly, ale nepřelezly. Když zjistily, že přes plot nepřejdou, vymyslely novou cestu. Ze zahrady sousedky Ivetky vyskočí na její plynobudku, z té seskočí do ulice. Pak projdou způsobně po ulici podél mého plotu. Kamera je sice zachytí, ale detektor nespustí alarm, protože kočky jsou na ulici. Když kočky takto obejdou alarm a dojdou až k mé plynobudce, udělají "hop", vyskočí na moji plynobudku a z ní seskočí ke mě do zahrady. Pak doběhnou k mým domovním dveřím, kde se vykálejí a stejnou cestou nebo přes sousední zahradu náležící k ubytovně východoevropských pracovníků, odejdou. Toto je každonoční "evergreen". Střídají se zde tři kočky sousedky Ivetky, bílošedivá kočka z Prachovské 8 a rezavě černá kočka z Dolské 1.

V srpnu 2021 mi vyšetřovatelka Místního úřadu napsala obvinění, že "mám na domě více než tři odpuzovače koček, které v noci nepřetržitě pískají a to i při pohybu větví stromů, vydávají nepřijemný zvuk a ruší tak noční klid". Dále mi vyšetřovatelka Místního úřadu napsala seznam sedmi domů v okolí, kde všude je prý zvuk odpuzovačů koček slyšet. Požádal jsem vyšetřovatelku Místního úřadu o předložení důkazů. Ani po dvou měsících jsem žádné důkazy nedostal.

Vyšetřovatelka Místního úřadu však zapomenula na skutečnost, že zvuk zabezpečovacího zařízení na ochranu osob a majetku, se dle Zákona o veřejném zdraví nepovažuje za hluk a tak nelze vyvozovat rušení hlukem.

Nicméně, vypůjčil jsem si profesionální měřící přístroj hlasitosti zvuku. Následně jsem změřil hladinu zvuku před mým domem a ve všech sedmi místech uváděných vyšetřovatelkou Místního úřadu. Zjistil jsem, že před mým domem je hladina zvuku cca 60dBa (pro srovnání - osobní motorové vozidlo vydává hladinu zvuku 80dBa). V sousední Machovské ulici za rohem je hladina zvuku sotva měřitelná. V Koutské ulici nad strání zarostlé stromy je hladina zvuku cca 40dBa, tedy na úrovni kukání kukačky na stromě. Tam štěkající pes vydával podstatně větší hluk (80dBa). Vyšetřovatelce Místního úřadu jsem zaslal řádný protokol měření a doporučil jí, zopakovat si počty, logaritmy a fyziku akustiku na úrovni střední školy. Pak by nepsala hlouposti, protože by věděla, že úroveň hluku klesá s druhou mocninou vzdálenosti a to ještě za předpokladu, že mezi zdrojem hluku a cílem nejsou překážky.

místa v kterých bylo provedeno měření hladiny zvuku

místo	klidové pozadí	alarm	zvýšení hladiny zvuku alarmem
1	40-41 dBa	61-62 dBa	+21 dBa
2	40-41 dBa	60-61 dBa	+20 dBa
3	40-41 dBa	46-47 dBa	+6 dBa
4	52-54 dBa	není	žádné není
5	39-41 dBa	není	žádné není
6	48-52 dBa	49-52 dBa	+1 až 2 dBa
7	35-36 dBa	39-40 dBa	+4 dBa
8	48-52 dBa	< 48 dBa	žádné není

Kromě toho, kdyby vyšetřovatelka Místního úřadu v základní škole při hodinách přírodopisu dávala pozor, věděla by, že stromy a keře nejsou teplokrevní živočichové a tedy, stromy nemohou v noci vydávat teplo. Tím pádem, protože v noci nesvítí slunce, nemohou měnit teplotní pole a tedy nemohou spouštět alarm i kdyby foukal vítr.

Podél plotu mé předzahrádky k sousedce Ivetě jsem vysázel růže. Kočky nemají rády pichlavé rostliny. Na jaře 2025 došlo k absurdní situaci. Plot totiž patří sousedce Ivetě a je stavebně odfláknut. Stojí na příjezdové cestě k její garáži, která byla postavena v roce 2000 bez projektu a bez stavebního povolení a byla také stavebně odfláknutá. Chybí jí boční zídka na hranici pozemku ke mě. V lednu 2025 a také v únoru 2025 napadl na 1-2 dny sníh, zamrzlo a roztálo. Výsledek: okraj příjezdové cesty, který při stavbě v roce 2000 nebyl nijak zajištěn, spadl.