Následující obrázek ukazuje výřez z historické katastrální mapy:

Mapa pochází zřejmě z doby před 2.světovou válkou. Na mapě je vidět původní objekt 3306 na parcelním čísle 3305. Tato nemovitost patřila maželům Víznarovým, zemřelým v 60-tých letech minulého století. V té době byl dům p.č. 3306 krásnou stavbou a na pozemku p.č. 3305 byl udržovaný ovocný sad se záhony zeleniny. Když manželé Víznarovi odešli, nemovitost zdědila dcera pana Víznara (paní Květa Kružíková). Ta bydlela v Praze a do domu se nepřestěhovala. Dům byl prázdný a chátral. V polovině 70-tých let se do domu přestěhoval syn paní Kružíkové, Richard Kružík. Ten studoval právnickou fakultu. Tu však nedokončil a byl zaměstnán jako pomocná síla v místní hospodě U Voháků. Ríša vykácel ovocné stromy, záhony zeleniny zanikly a místo, aby se staral o dům, a zahradu po jeho prarodičích, začal kšeftovat s alkoholem. V polovině 80-tých let byl pozemek zastavěn bednami s alkoholem, které se v noci navážely a jiné zase odvážely. Aby na něj nebylo vidět, Ríša vybudoval okolo pozemku zdi, dřevěné ohrady a kolem dokola vysázel tůje. Některé zdi existují dodnes ve zchátralém stavu, dřevěné ohrady již zanikly, ale tůje zůstaly a dorostly gigantických rozměrů, do výšek 12-15 metrů. Kompletně zastiňují celou dolní část pozemku 3306 a též sousední parcely 3801 a 3345. Následující fotografie ukazuje pohled na dolní část pozemku p.č.3306. Přibližně polovina tohoto pozemku má být zastavěna budovou o výšce přes 9 metrů.

Následující obrázek ukazuje výřez ze současné mapy z katastru nemovitostí. Vlevo je stávající stav, vpravo je stav budoucí, který má vzniknout:

Tmavě červenou barvou jsou vyznačeny nové zastavěné plochy. Dva samostané červené obdélníky v dolní části pozemku mají být nádrže na dešťovou vodu. Tmavě zelené kolečka v dolní části pozemku jsou vysoké jehličnany, většinou tůje, dosahující výšky 12-15 metrů a kompletně zastiňující zelenou plochu pozemku před Sluncem (a zvědavými pohledy). Pozemek 3306 je ve svahu vedoucímu od Prachovské ulice šikmo k pozemku p.č.3345. Mezi pozemkem 3306 a 3345 je terénní zlom vysoký cca 1 metr. Na mapkách je vyznačen fialovou linkou.

Následující fotografie je pohled z Dolské ulice od východu na pozemek p.č.3345, který leží pod terénním zlomem, pod pozemkem p.č.3306. Na fotografii jsou dominantní obrovské jehličnany. Ty jsou na hranici pozemku p.č.3306 k pozemku p.č.3345. Vlevo od jehličnanů je vidět střecha objektu p.č.3342/2 a vpravo v popředí je vidět zchátralá zeď postavená na terénním zlomu. Výška terénního zlomu je cca 1 metr.

Následující fotografie je výřez, detail z předchozí fotografie. Ukazuje stav terénního zlomu na rozhraní parcel p.č.3306 a 3345. Stav je neudržovaný cca 50 let. Srážková voda, kterou se nepodaří zadržet vsakováním na pozemku 3306 bude odtékat přes tento terénní zlom na pozemek 3345 a dále na pozemek 3344 a pak na křižovatku ulic Dolská a Bříšťanská.

Následující obrázek ukazuje letecký snímek parcely 3306 a 3305 a okolí. Byl zhotovený v roce 2025. Do snímku byly žlutou čarou zakresleny hranice parcely 3306 a fialovou linkou terénní zlom na jižní straně k pozemku 3345, ležící asi 1 metr pod pozemkem 3306.

Na fotce je dobře viditelná velká travnatá plocha pozemku 3306, v dolní části zarostlá jehličnany. V případě případě realizace projektu pana Sedlmajera, bude velká část této plochy zastavěna, zabetonována a neumožní přirozené vsakování dešťových srážek. Dešťové srážky z této zastavěné plochy mají být sváděny rourami do akumulačních nádrží (červené obdélníčky v dolní části výkresu "BUDOUCÍ SITUACE" nahoře). Akumulační nádrže mají být dvě, každá s objemem 3000 litrů. Celkem tedy 6000 litrů. Nádrže se budou vyprazdňovat přepadem a jen tehdy, když do nich přiteče voda. Tedy při dešti. Vyprázdní se přepadem pouze tolik vody, kolik do nádrží přiteče. To znamená, že tyto akumulační nádrže budou trvale plné vody. Odtok z akumulačních nádrží za přepadem má být trubkou do vsakovací jímky za akumulační nádrží. Problém je v tom, že stávající podloží jsou pískovcové skály v hloubce asi 130 cm, nad kterými je směrem k povrchu jílovitá půda. Ze zkušeností za uplynulá desetiletí je známo, že stávající podloží vsakování příliš neumožňuje. Lze očekávat, že vsakovací jímky se naplní na počátku vodou z přepadu z akumulační nádoby a voda se ze vsakovacích jímek nikam nevsákne, anebo se bude vsakovat nesmírně pomalu. Vsakovací jímky tak budou naplněny vody a nebudou plnit svoji funkci.
Například, na sousedním pozemku 3308 bylo v roce 2019 zrealizováno zahradní jezírko o kapacitě asi 3500 litrů. V tomto jezírku, napájeném srážkovou vodou je voda trvale, nikam se nevsakuje. V létě zčásti ubývá odpařováním a zčásti používáním k zalévání vegetace. Jezírko je doplňováno vodou z dešťových srážek z mnohem menší plochy, než je plánovaná stavba na pozemku 3305. Přesto jezírko občas přeteče.

Vzhledem k rostoucímu oteplování jsou a budou dešťové srážky stále častější, prudší a mohutnější. Již dnes není žádnou vyjímkou spad 100 litrů na m². Zastavěná plocha projektu pana Sedlmajera má mít plochu 326 m² plus plocha zabraná akumulačními nádržemi. Proti tomu současná plocha zeleně bude značně zredukována, na pouhých 381 m² minus plocha zabraná akumulačními nádržemi. Zeleň ubyde na úkor betonu. Při prudkém přívalovém dešti se spadem 100 litrů na m² dopadne na zastavěnou plochu 32600 litrů vody, které se svedou do obou akumulačních nádrží. Na jednu akumulační nádrž s objemem 3000 litrů, která však bude plná vody, přiteče 16300 litrů. Vsakovací jímka bude také plná vody a kvůli nevsákavému podloží nebude fungovat. Z akumulační nádrže tak nebude do jímky nic odtékat.

Otázka: co se stane s 16300 litry vody tekoucí rourou do plné akumulační nádrže?

Odpověď je snadná: někde něco povolí a nevydrží nápor vody. Objem vody 16300 litrů je 16.3 tuny tekuté hmoty. Protože tyto nádrže mají být dvě, vznikne nápor 32.6 tun vody. K tomu se ještě přičte voda dopadlá na zelenou plochu 381m². To bude dalších 38 tisíc litrů vody, které by se měly vsáknout do zelené plochy ve svahu a trvale zastíněné vysokými jehličnany. V důsledku trvalého zastínění je tato plocha do hloubky vlhká a s ohledem na nevsákavé podloží příliš vodu nevsakuje. Všechna tato voda, v objemu desetitisíců litrů se povalí po svahu přes terénní zlom na níže ležící pozemek p.č. 3345 a přes něj na opět níže ležící a již zastavěný pozemek p.č. 3344. Sebou vezme zeminu a vše stojící v cestě. Nakonec vyteče do ulice Bříšťanské.

Otázka: jak bude systém hospodaření se srážkovou vodou udržován?

Z projektu není vůbec zřejmé, jak bude celý systém akumulačních nádrží a jímek zakopaných v zemi udržován a čištěn od bahna a usazenin, které do systému přitečou se srážkovou vodou ze střech a betonových povrchů v okolí budovy. Zkušenosti ukazují, že akumulační nádoby a jímky nutno čistit a odbahňovat každý rok. Akumulační nádoba je plastová cisterna, má pouze kruhový otvor o průměru asi 50 cm a má být zakopána do země. Vsakovací jímka má být zcela pod povrchem a nepřístupná zvenčí.

Projektované řešení hospodaření se srážkovou vodou je založeno na předpokladu, že nebude pršet. Prostě "poručíme větru dešti". A když už vítr a déšť pana Sedlmajera neposlechnou a zaprší a nádrže přetečou a voda odteče k sousedům, tak "já si myju ruce, já přece za nic nemůžu". Jenže Pražské Stavební Předpisy ve svém platném vydání, nařízení č.12 z roku 2024 uvádí v §30 odst.3, že "systém hospodaření se srážkovou vodou musí být navržen tak, aby selhal maximálně jednoukrát za 5 let". Navržený systém stavitele Sedlmajera bude nefunkční tak nějak trvale. Zmenšením zelené plochy pozemku 3306 a kumulací srážkové vody na jedno místo do blízkosti terénního zlomu k pozemku p.č.3345 vytvoří nebezpečou situaci s možnou záplavou níže položených pozemků p.č.3345 a 3344.

Jakým způsobem lze na tomto pozemku vyřešit problém se srážkovou vodou?

V principu řešení existuje. Především je potřeba zachovat stávající zelenou plochu, která umožňuje vsakování vody do hloubky cca 40-50 cm (pak je již vsakování více a více problematičtější). Dále je potřeba zredukovat jehličnany, aby dolní část pozemku 3306 měla občas nějaký sluneční svit a mohla vysychat přirozenou cestou. Nakonec je nutné navrácení zemědělské činnosti, jaká byla na pozemku původně, v podobě záhonů zeleniny a také výsadba ovocných stromů přinese další spotřebu srážkové vody.
Po této úpravě pozemku bude po nějaké době vidět, jaké množství srážkové vody během roku přebývá a teprve potom lze řešit technickou otázku zadržování a hospodaření se srážkovou vodou.

Propagace projektu místním stavebním úřadem.

Stavební úřad Místního úřadu působí spíše jako marketingová firma, snažící se prodat špatný produkt. Námitky účastníků řízení ze sousedících pozemků jsou zamítány a zamítnutí jsou zdůvodněna prázdnými, nic neříkajícími větami jak v době před rokem 1989: "vše je v nejlepším pořádku", "nehrozí žádné nebezpečí", "nedojde k žádným škodám na straně sousedních pozemků", "realizací stavby stavitele Sedlmajera se naopak u vás ještě vše zlepší", a tak podobně. Prostě stavba stavitele Sedlmajera "zajistí pro každého lepší zítřky a bude líp".

Ve skutečnosti:

1. na pozemku má parkovat 8, slovy "osm", motorových vozidel. Podle ředitele stavebního úřadu se nedá nic dělat a hluk motorových vozidel se prý nepovažuje za hluk.
2. Dům má navrženou valbovou střechu a svojí výškou přes 9 metrů porušuje Pražské Stavební Předpisy, nařízení č.12 z roku 2024. Tyto přepisy neumožňují udělení vyjímky pro překročení výšky 9 metrů. Stavební úřad nepravdivě tvrdí v obhajování projektované stavby, že dům má šikmou sedlovou střechu. Stavební úřad se řídí neplatnými, již zrušenými stavebními předpisy z roku 2016.
3. Původní dům (na následující fotografii) který má být zbourán, měl na černo, bez stavebního povolení instalována střešní okna. Ředitel stavebního úřadu, namísto aby nařídil odstranění oken, tak se vyjádřil, že okna nejsou vidět z ulice a tak stavitel nepotřeboval stavební povolení. Těmito okny jsou sousedé pozorováni na WC, v kuchyni a v podkrovní ložnici s vědomím Místního úřadu.
   
   
   

   Nyní, projektem stavitele Sedlmajera, se mají okna pro pozorování sousedů legalizovat. Podle poslední verze projektu mají být okna v bočních stěnách domu směrem k sousedům. V západním směru k domu 3307 bude možnost sledovat obyvatele domu ze vzdálenosti pouhých 7 metrů na WC, v kuchyni a ložnici v podkroví. Podle ředitele stavebního úřadu v Horních Počernicích je to prý obvyklé a nedá se s tím nic dělat.

4. Dům s valbovou střechu a výškou přes 9 metrů tahnoucí se daleko jižním směrem zastíní sousední pozemky 3302, 3304, 3801. Projektovaný dům pana Sedlmajera vnese na tyto pozemky tzv. imise v podobě stínu. Tím porušuje §1013 Nového Občanského zákona. Stavební úřad obhajuje porušování Nového Občanského Zákona tvrzením, že "to je normální a obvyklé", takže dle stavebního úřadu je vše v pořádku.
5. Projektovaný dům s valbovou střechou, nadnormální výškou a zastavěnou plochou téměř poloviny pozemku má přirozeně obrovský objem. Dům je roztažen do maximální možné šířky vzhledem k hranicím pozemku 3306. Tím, že je umístěn mezi dva mnohem menší domky, je jeho velikost ještě umocněna a celkově působí brutálním a necitlivým dojmem. Stavební úřad jeho objem obhajuje způsobem, kdy objem navrženého domu stavitele Sedlmajera srovnává s plochou jiných domů v okolí. V jiném případě naopak srovnává výšku projektovaného domu s výškou domů v okolí, které však mají mnohem menší zastavěnou plochu. Žádný ze srovnávaných domů nemá srovnatelný objem s navrhovaným domem stavitele Sedlmajera. V širokém okolí neexistuje takto velká stavba srovnatelná s navrženou budovou stavitele Sedlmajera.

Manipulace s údaji stavebním úřadem.

Jak uvedeno výše, místní stavební úřad zamítl námitky účastníků řízení na výšku, plochu a objem stavby stavitele Sedlmajera tím, že odkázal na plochy a výšky jiných, objemově podstatně menších domů v okolí. Podívejme se jak stavební úřad porovnával:

Dům v Prachovská 22, č.p.1446 má podle stavebního úřadu podobnou výšku a tím pádem je objemově srovnatelný s projektovaným domem stavitele Sedlmajera. Ve skutečnosti má tento dům podobnou výšku pouze v jeho malé části a většina domu je buď přízemní nebo nejvýše s podkrovím:

Další porovnávaným domem byl dvojdomek č.p. 1450 a 1451 na parcelních číslech 3302 a 3304. Jsou to domy v sousedství plánované stavby stavitele Sedlmajera. Tyto domy mají ostrou sedlovou střechu a malou zastavěnou plochu v důsledku malých pozemků. Přesto stavební úřad tvrdí, že každý z těchto domků je objemově i výškově srovnatelný s projektovanou stavbou:

Do třetice, dalším srovnávaným domem byl dům č.p.1460. Tento dům stojí na rohu ulic Machovská a Bříšťanská, v prudkém svahu od ulice Machovské východním směrem souběžně s ulicí Bříšťanskou. V dobách před 50 lety, když byl v zimě pravidelně sníh, se na tomto svahu lyžovalo a sáňkovalo. Dům je cca půl metru pod úrovní ulice Machovská a východní stana domu je rovněž pod úrovní ulice Bříšťanské. Protože dům stojí na malém pozemku, přibližně polovičním než je pozemek 3306, má přirozeně malou zastavěnou plochu. Celkový objem tohoto domu je menší než objem stávajícího domu 3305 a přibližně čtvrtinový oproti plánované budoucí stavbě stavitele Sedlmajera. Přesto stavební úřad v zamítavém stanovisku tvrdí, že tento dům č.p.1460 je objemově i výškově srovnatelný s projektovaným domem stavitele Sedlmajera. Stačí pohled na letecký snímek, viz nahoře a porovnat počty podlaží a je zřejmé, jak stavební úřad manipuluje s údaji.

V tomto příspěvku se bude pokračovat, podle dalšího vývoje situace.

Vaše názory:

Chvalák
4.leden 2026

Mne teda překvapuje, že si někdo zastaví polovinu parcely ohromnou budovou a dešťovou vodu svede do dvou malých míst. To teda fakt věří, že voda ze 326 metrů čtverečních se mu vsákne na dvou malých místech někde na zahradě? Třeba když naprší 20 litrů na metr, což je malý deštík, tak ten dá 2 cm vody na čtverci 1x1 metr. Ze 326 metrů plochy to máš 6520 litrů vody. To je víc než mají obě nádrže dohromady, co tam plánuje. Nádrže se hned zaplněj, něco odteče kamsi do vsakovacích jímek. Jestli ty jímky budou v jílu a na skále, tak to tam vůbec nemusej být.

Karel
4.leden 2026
Vsakovací nádrže v zemi moc nefungujou. Nemusejí být ani v jílu ani na skále. Prostě se postupně zanášejí bahnem a za 2 roky jsou nefungující. Moje zkušenost.

Cirkusák
5.leden 2026
Chvaláku počítáš blbě :). K těm 6520 litrům vody ještě přidej 20 litrů x nezastavěnou plochu. Ta má mít 380 metrů, takže to máš dalších 7600 litrů. Celkem ti při malém deštíku naprší na celý pozemek přes 14 tisíc litrů vody. Co s tím chceš dělat? O víkendu se tam půjdu se psem kouknout. Jestli to je ve svahu, nechtěl bych bejt v kůži těch co bydlej dole.

Mihule
6.leden 2026
koukněte, já bydlím dole v Bříšťanský a mám pořád v paměti jak nás tu všecky vytápěla voda. Tekla sem z Prachovský při každým dešti. Teď sice máme kanalizaci a vydlážděnou ulici, ale jestli sem přiteče ještě další voda z toho pozemku nahoře jak tu píšete, tak to kanalizace nevezme. Odsud nemá voda kam odtéct.

Hurvínek
7.leden 2026
myslím si, že zrovna tomu Sedlmajerovi je to úplně FUCK jestli vás vytopí nebo ne

Xaverák
7.leden 2026
Nojo to bude podnikatel stavitel. Ten musí ukázat že má prachy, že na to má. Tak si postaví velikánskej barák a okolí ať mu vleze někam.

Cirkusák
9.leden 2026
O víkendu jsem se tam došel kouknout. Je fakt, že to je ze svahu. Soudím tak podle Dolský. Ta je z pěkně z kopečka. Viděl jsem tu zídku na maličkým pozemku dole. Tu co je tady vyfocená. Ta zídka je pěkně zchátralá. Taky se divím, že to ještě nespadlo. Z Prachovský tam je trošku vidět. Ten barák co tam teď stojí je hodně veliký. Podle mě tak maximum co tam může být. Jestli tu parcelu někdo zastaví ještě víc, tak se nemůže divit, že voda poteče k sousedům pod ním.

Honza
9.leden 2026
Bydlím kousek od Dolský. Ta malá parcelka, teď je na ní skleník a nějaký harampádí. Tak ta určitě nevsákne vodu která na ní přiteče zeshora. Vidím to tak, že to vyteče do Dolský a na křižovatku s Bříšťanskou.

Myška
10.leden 2026
Tak to vám děkuju. Se máme zase na co těšit. Kdo tyhle projekty schvaluje?

Bohouš
10.leden 2026
To schvalujou a projektujou lidi, který tomu vůbec nerozuměj. Já tam u tý Dolský a Bříšťanský teda nebydlím. Mám zahradu jinde, na rovince. Před 8 lety jsme si se synem udělali na zahradě vsakovací jímku 3x2 metry a hlubokou asi 80cm. Je půl metru pod povrchem a vypouštíme do ní dešťovou vodu. První léto to fungovalo. Druhý rok už míň, to už to přeteklo a nevsakovalo. Třetí rok na jaře jsme odházeli hlínu nad jímkou. Vzali jsme šoufek a všechno bahno vybrali. Zpátky jsme už hlínu nad jímku nedávali. Máme tam od té doby plechový poklopy a každý podzim šoufkem vybíráme bahno. Jímka stejně moc nevsakuje, protože jsme na rovině.

Milan
12.leden 2026
Oba dva pozemky, co mají číslo 3344 a 3345 budou v trvalým ohrožení, že na ně vyteče záplava vody z toho horního pozemku. Jakmile trochu víc zaprší tak to poteče. Tomu žádný nádrže ani jímky nezabráněj. Jestli si někdo zastaví celý pozemek, pak se nemůže divit, že má problém kam s dešťovou vodou.

Pavla
13.leden 2026
Lidi chtějí veliký baráky na malý zahradě. To přece nejde. Selský rozum dá, že kdo chce mít obrovský palác, tak musí pro něj pořídit veliký pozemek.

Ivana
13.leden 2026
některý lidi myslí zadkama místo hlavama

Kamil
15.leden 2026
může mi někdo vysvětlit jaký smysl mají ty nádrže? Přece když do nádrže přiteče voda, tak musí zase někam odtéct, ne? Opravdu si někdo myslí, že když udělá do země díru třeba 3x4 metry a metr hlubokou a vypustí tam napršenou vodu z 350 m2, tak všechna ta voda někam zázračně zmizí? Takovou blbost nevymyslí ani dítě ze základní školy.

Olina
17.leden 2026
Tam co je dneska spojka ulice Dolské a Meziluží, tak tam bývala dřív louka. Okolo tý louky byly veliký hluboký strouhy. Do nich tekla voda zeshora z Dolský. Celý rok byla voda ve strouhách a louka byla vždycky podmáčená. I v létě. Rostla tam vysoká tráva a my tam chodili v holinkách sekat trávu pro slepice. V zimě byla voda ve strouhách zamrzlá, tak jsme se tam chodili klouzat. Louku zrušili, když tu udělali kanalizaci a místo louky dneska pokračuje Dolská ulice.

Aleš
20.leden 2026
Akumulační nádrž s přepadem je to samý jako kašna. Voda přiteče, nejdříve se naplní nádrž nebo kašna a teprve potom bude odtékat přepadem. Pořád bude kašna i nádrž plná vody. Přetékat bude jenom když nějaká přiteče. Rozdíl mezi akumulační nádrží a kašnou je v tom, že akumulační nádrž je plastová cisterna v zemi, kdežto kašna je dekorativní na povrchu. Kašnu je možno snadno vyčistit, kdežto v zemi zakopanou cisternu čistit nejde.

Honza
20.leden 2026
Takovýhle nápady a projekty by měl úřad zakázat šmahem, protože vedou ke znehodnocení sousedních pozemků. Oba dva pozemky, co leží po tím Sedlmajerovým budou tímhle projektem natrvalo znehodnocený. Stane se z nich záplavová zóna. Kdykoliv tam může přitéct záplavová vlna. Tam nemůžeš nic postavit.

Karel
21.leden 2026
Voda tam určitě poteče. Kam jinam by asi tak mohla téct. Nejpozdějc za dva roky bude celý ten systém nefunkční. Plastový cisterny v zemi plný vody a zanesený bahnem. Vsakovací jímky to samý. Poteče to po povrchu z kopce dolů.

Chovatel
22.leden 2026
Heleďte, na tom leteckým obrázku, tam je uprostřed dole nějaký barák s černou střechou. Pod ním je hranatý modrý bazén a veliká červená plocha. To bude asi vydlážděný nádvoří. Zelenou plochu tam skoro nevidím. Co oni dělají s dešťovou vodou? Přece si jí nepouští do bazénu. Určitě je nějaký řešení co dělat s dešťovou vodou.

Myška
26.leden 2026
Tam právě bydlí ten stavitel Sedlmajer. Vodu vypouští buď na ulici nebo do kanálu.

Xaverák
30.leden 2026
to je zajímavá informace. To teda může být celý jinak. Třeba on takhle záplavama jakoby znehodnotí ty dva dolní pozemky a potom je bude chtít levně vykoupit aby měl celistvý panství. Co tomu říkaj majitelé těch dvou malých pozemků?

znalec
2.únor 2026
Jestli přímo nesousedí s parcelou o které se vede stavební řízení, tak nejsou účastnící stavebního řízení a tím pádem třeba ani nevědí co se děje. Majitel parcely na rohu Bříšťanský a Dolský není zcela jistě účastníkem řízení.

Olina
4.únor 2026
Znám se s manželkou pana Sedlmajera. Kdysi mi říkala, že tu nemovitost koupili, ale že to byla blbá koupě. Ta nemovitost je takový jak se říká "černý petr". Ta dost měnila majitele. Myslím si, že až tam postavěj nájemní bytový dům, tak se toho budou snažit zbavit a budou to chtít prodat.

znalec
5.únor 2026
Takovou obludnou stavbu nikdo nekoupí. Už kvůli ceně ne. Možná budou nabízet jednotlivý byty. To se taky blbě prodává, protože musí být zajištěno, že se někdo bude starat o celou nemovitost. Když tam bude 5 bytů a kupující nemůže ovlivnit, s kým bude sousedit, to je taky blbý. Nevidím to moc optimisticky.

hajný
6.únor 2026
Když to rozprodá po bytech, kdo se bude starat o údržbu stavby a o pozemek? To bude každýmu patřit ideální jedna pětina celý nemovitosti? Když má nemovitost pět spolumajitelů, začnou se hádat, nakonec nikdo nedělá nic, někdo chce něco opravit, jiný zase nechce. Kdo bude třeba čistit ty akumuláční nádrže a jímky?

Martin
6.únor 2026
Třeba ty mrňavý byty bude pronajímat studentům nebo to budou kanceláře.

Mája
7.únor 2026
Já mám dojem, že to je pořád rodinný domek a zase rodinný domek tam má vzniknout. Nebo se pletu?

Tomáš
7.únor 2026
Hlavní problém je, že se o to musí někdo starat. Problémů tam bude mraky. Třeba právě ta voda. Pozemek je na svahu, bude z poloviny zastavěnej a napršenou vodu není jak spotřebovat. Poteče k sousedům a dál na veřejnou komunikaci.

znalec
8.únor 2026
Sousedi si můžou stěžovat, že majitel jim vypouští vodu na jejich pozemek. Podle nového občanského zákoníku to nesmí dělat.

Mikina
9.únor 2026
Znalče, chytrolíne, nám sousedi vypouštěj vodu do zahrady už léta a dodneska jsme se nikde nedovolali. Byli jsme až u soudu. Soud po 3 letech rozhodnul, že nám nesmějí vodu vypouštět na zahradu. Sousedi vypouštěj dál. Takovýhle sporů je tisíce. Když je soused blbec, nic nenaděláš.

Karel
10.únor 2026
Celej ten projekt je úplně blbej. Nejlepší by bylo ten dům jen zrekonstruovat a nerozšiřovat, aby zůstala zelená plocha. K tomu provozovat zahradu a využívat dešťovou vodu.

Xaverák
10.únor 2026
Kájo, to máš pravdu, akorát že by ten barák musel vlastnit někdo normální, nějaká rodina, která by to opravila a bydlela tam. Sedlmajer je podnikatel a má to jako investici.

jezdec
16.únor 2026
může mi někdo vysvětlit proč má mít rodiný domek parkoviště pro 8 aut? Spíš to vypadá, že tam budou kancly nebo opravna aut.

Drdla
19.únor 2026
opravna aut, teda na černo, tam už před pár lety bývala. Provozoval to nějaký chlap s ženskou. Měli odtahovnu bouraných aut a čerpací stanici někde v Uhříněvsi.

chatař
23.únor 2026
V noci na dnešek pršelo. Mám na pozemku chatku 3x3 metry. U ní mám 2 plastové sudy, každý 350 litrů. Včera odpoledne byly sudy prázdný. Začalo pršet a tak jsem je postavil pod okapy. Dneska ráno byly úplně plný. Přetejkaly, tráva na pozemku je mokrá. Tak to je 700 litrů vody z 9 metrů čtverečních. To je skoro 80 litrů na metr. Určitě to ale bylo víc. Soudím podle toho jak je všade mokro. Teď si představ, že na 700 plošných metrů spadne 80 litrů na metr. To je 56 tisíc litrů vody a nějaký chytrák to svede do dvou jam v zemi na kraji pozemku a doufá, že se v jámách ta voda ztratí.

Karel
1.březen 2026
Zrovna včera a předevčírem dlouho pršelo. Byl to takový pěkný jarní trvalý deštík. Mám za garáží 6 plastových nádrží na vodu. Moje garáž má 4x7 metrů. To je 28 plošných metrů. Všechny sudy mám plný. Za dva dny mi do nich nateklo 1800 litrů ze střechy 28 plošných metrů. To bylo 64 litrů na plošný metr. Sudy jsem pořídil před lety. Dřív jsem měl jímku, co mi doporučil architekt. Když se jímka zanesla bahnem, tak jsem pořídil sudy. Do jímky už nic nepouštím, protože to nefunguje. S manželkou pěstujeme zeleninu, některý roky brambory, zkoušeli jsme okurky, každý rok máme rajčata a luštěniny. Tak vodu potřebujeme.