1. CO2 je cca 1.5-krát těžší než vzduch. Tím pádem nemůže stoupat do stratosféry a drží se při zemi. Udělejte si pokus. Vezměte bombičku do sifonu na výrobu sodovky. Bombičku vypusťte do balonku z pouti, zavažte a balonek pusťe. Kam poletí? Nikam, padne vám k nohám. Kdyby CO2 byl lehčí než vzduch a vystoupal do stratosféry, nedržel by se při zemi a nefungovala by fotosyntéza.
2. CO2 je součástí fotosyntézy a potřebujeme jej k životu. Rostliny čerpají ze vzduchu CO2, pomocí slunečního záření jej rozkládají na uhlík a kyslík. Uhlík potřebují k vlastnímu růstu a kyslík (O2) vypouští do vzduchu. A ten zase potřebují živočichové.
3. Kdyby při spalování fosilních paliv měl stále růst objem CO2, musel by nutně klesat objem O2, protože při hoření se uhlík slučuje s kyslíkem a vzniká CO2. Jenže v atmosféře je stále stejně kyslíku (21%), bez ohledu na spalování fosilních paliv.

Planeta Země se otepluje v prvé řadě zevnitř, její jádro je tvořeno radioaktivními prvky a železem. Rozpadem radioaktivních prvků v jádře planety Země vzniká teplo, které způsobuje roztavení železného jádra planety Země. Toto tekuté jádro ale není stabilní, různě se uvnitř planety Země pohybuje a dochází k inrupcím směrem k povrchu, kde občas dojde k erupcím, tedy k průniku tekutého magmatu až na povrch. Na pevnině si toho všimneme. Máme sopky a ty jsou vidět. Co se děje na dně oceánů a pod dnem oceánů, to zůstává skyto. Podmořské sopky nejsou moc vidět. Oceány se ohřívají jednak zespodu (což není na první pohled vidět) a pak shora ze Slunce. Část slunečního záření se od oceánů a od povrchu kontinentů odrazí zpět do vesmíru, část slunečního záření se absorbuje a přemění se v teplo a přihřeje planetu Zemi. Tepelně mají oceány obrovskou setrvačnost.

Otáčením Země vzniká magnetické pole. Platí z fyziky tzv. "pravidlo pravé ruky": prsty ukazují směr otáčení a palec ukazuje k severu. Magnetické póly se nekryjí s geometrickými póly, ale posouvají se. V důsledku vnějších vlivů, okolních planet může dojít k tzv. přepólování Země, kdy severní pól bude na místě dnešního jižního pólu a dnešní jižní pól bude na místě současného severního pólu. V takovém případě se planeta Země bude otáčet opačným směrem než dnes. Slunce bude vycházet na opačné straně než dnes a zapadat na opačné straně než jak to známe nyní. V dávné minulosti k tomu již několikrát došlo. Naposledy před cca 20 tisíci lety. Před tím, než k tomu došlo, v místě dnešní Sahary, Iráku a Íránu byla voda, rostla tam hustá vegetace, tekly tam řeky a byla tam jezera. Celká oblast byla obývána. Po přemagnetování Země a změně otáčení Země se změnilo počasí, mořské proudy začaly téci jinak a celá tato oblast se změnila v poušť, tak jak ji známe dnes. Babylónská civilizace na území dnešního Iránu zanikla, stejně jako zanikla civilizace na území dnešní Sahary.

Kdyby k přemagnetování Země došlo v nynější době, pak následky by byly mnohem horší než tomu bylo v době starého Babylónu. Prostě proto, že lidí je více. Situace, která by nastala, by závisela na tom, jestli k přemagnetování, tedy přeskoku pólů a tím změně otáčení planety Země, by došlo prudce, tedy skokem, nebo pozvolna, dlouhobě. Jestliže máme roztočený motor a na hřídeli máme například válec s kterým točíme a prudce změníme jeho směr otáčení, pak vlivem setrvačnosti dojde k velkým silám na povrchu válce. Je potřeba si uvědomit, že Země se otáčí jednou za 24 hodin. Obvod planety Země na rovníku je cca 40,000 km. Tedy rychlost otáčení, tzv. obvodová rychlost na rovníku, je 40 tisíc km/24 hodin, tedy asi 1670 km/h. Směrem od rovníku k pólům obvod klesá a tím klesá obvodová rychlost. Jakékoliv prudké zabrždění by mělo fatální následky v důsledku setrvačnosti na povrchu Země.

V minulosti se střídaly období chladné s obdobími horkými. Klimatická pásma se stěhují od rovníku na sever nebo na jih. Když bylo chladné období, ledovec zakrýval celou severní Evropu a šahal až do střední Evropy. V té době neexistovalo Středozemní moře. V těch místech, kde je dnes Středozemní moře, byl jen hluboký příkop, zarostlý vegetací, na dně tekl potok, řeka do jakéhosi jezera. Místo průlivů Bospor a Dardanely a Gibraltar byly malé vodopády, které napájely jezero v proláklině dnešního Středozemního moře. V této oblasti byl mírný klimatický pás. Subtropický pás byl na území Sahary a tropický pás jižně od rovníku. Mezi Velkou Británií a Francií nebyl průliv, moře bylo nízko a bylo možno přejít po souši. Podobně tomu bylo mezi Sibiří a Aljaškou. Když se začalo oteplovat, pásy se sunuly na sever, ledovce roztály a vzniklo Středozemní moře. Při dalším oteplování roztají zbytky ledovců a hladina Středozemního moře ještě stoupne. Stejně stoupnou hladiny oceánů a moří a zalijí okrajové části kontinentů. Zmizí některé ostrovy, které známe dnes.

Zpět k oteplování. Jistěže Země se otepluje také od Slunce. To se však děje už statisíce let. K rychlému oteplování však dochází až posledních desetiletích, nebo řekněme v posledním století. Že by Slunce začalo v posledním století svítit mnohem více? To asi ne. Oteplování je spíše způsobeno lidskou činností. Veškeré spalování paliv přidává teplo. Atomové elektrárny také přidávají teplo. V atomové elektrárně vzniká teplo v reaktoru. Toto teplo zahřívá vodu na páru a ta pohání parní turbínu. Naproti tomu v uhelné elektrárně vzniká teplo spalováním uhlí, teplo ohřívá vodu na páru a ta pohání parní turbínu. Turbína pohání generátor, který vyrábí elektrický proud. Liší se tedy jen druh odpadu.

A samozřejmě živočichové a lidé též přidávají teplo. Zkonzumované potraviny se mění v těle živočicha v energii. Povrchová teplota člověka je 36°C, tedy více než okolí a toto teplo sálá do okolí. Zkuste si spočítat kolik tepla vytvoří 4 miliardy lidí za den.

Lidstvo měří teplotu pouhých posledních 250 let. To je příliš krátká doba s ohledem na periody trvající 20,000 roků. S tímto klimatickým procesem lidstvo nic nenadělá. Můžeme se leda tak připravit a přizpůsobit. V důsledku vysychání rozsáhlých území nás čekají mohutné migrace obyvatelstva po celé planetě. Následkem migrací vzniknou války vyvolané xenofobií mentálně zaostalé populace. Nejen to, oteplováním Arktidy vzniknou spory mezi státy, které si budou chtít přivlastnit části tohoto území. Všimněte si, že velmoci se již nyní připravují na budoucí střety o Arktidu.

Proč se tedy otepluje? Odpověď je naprosto jednoduchá. Stačí pochopit základy fyziky. Najdete je v učebnici fyziky pro 8.stupeň základní školy. Naprostá většina lidí papouškuje nesmysly, které někde četli. Například nesmysl o obnovitelné energii. Jeden ze základních zákonů fyziky: energie je věčná, energie nezaniká. Jestliže tedy něco nezaniká, nelze to obnovit. Můžete obnovit ošoupané boty nebo popraskaný a oloupaný nátěr. Energii obnovit nelze. Další nesmysly jsou už v názvech energií. Tepelná energie, vodní energie, elektrická energie ... a podobně. Je to blbost. Bohužel blbosti se rychle ujímají. Ve skutečnosti existuje pouze jediná energie - mechanická, nebo-li kinetická energie. A propó, napadlo vás někdy co je příčinou gravitace, tedy přitažlivosti? Proč, když upustíte hrnek, spadne na zem?

Kontrolní otázky a příklady

Základní otázka: CO TO JE TEPLO?

Na ústní odpověď máte max. 20 sekund. Na písemnou max. 150 znaků z klávesnice. Ten kdo nezvládne správně odpovědět, tedy nezvládl 8.stupeň základní školy.

Jednoduchý početní úkol pro žáky 8.třídy základních škol:

Máme elektromobil a máme vozidlo se spalovacím motorem. Obě vozidla mají stejnou hmotnost 1680 kg a v každém vozidle je pouze 1 osoba o hmotnosti 86 kg. Vozidlo se spalovacím motorem má výkon motoru 320 koní. Elektromobil má motor o výkonu 360 kWatt. Obě vozidla pojedou stejnou trasu po stejné silnici na vzdálenost 250 km. Spočtěte jaké množství vody o teplotě 20°C by ohřála spotřebovaná energie každého vozidla na teplotu 100°C.

Další jednoduchý početní úkol pro žáky 8.třídy základních škol a zájemce o tepelné čerpadlo:

Máme místnost o rozměrech 4x4 metry s výškou stropu 250 cm. Místnost nemá žádná okna, je velmi dobře tepelně izolovaná od okolí. Místnost má pouze vstupní dvířka, též velmi dobře tepelně izolovaná od okolí. Uprostřed místnosti stojí lednička s příkonem 1500 Watt. Lednička nemá dveře (demontovali jsme dvířka ledničky). V místnosti je právě teplota +20°C. Nastavíme termostat v ledničce na +4°C a ledničku zapneme, opustíme místnost a zavřeme vstupní dvířka do místnosti.
Spočtěte jaká bude teplota v místnosti po 1 týdnu provozu ledničky?

Ten kdo nezvládne vyřešit tyto jednoduché úlohy do 20 minut, měl by opakovat 8.stupeň základní školy.

Lze zastavit oteplování?

snadná odpověď: nelze. Při způsobu jakým lidé žijí, to není možné. Lidé závisí na energii, kterou plýtvají všude na nepotřebné, neužitečné zbytečnosti. Problém oteplování je nikoliv v následcích, tedy ve spotřebě energie nebo dokonce až v druhotném následku CO2, problém je ve vyrábění energie přeměnou z hmoty. Lidstvo spaluje hmotu a tím vzniká energie. Tím vypustí "džina z lahve". Energie nezanikne, je tu stále, neopustí planetu Zemi. Ve fyzice platí zákon, že každý systém má snahu se dostat do rovnovážného stavu. To platí i o planetě Zemi. Výsledkem snahy o rovnovážný stav v důsledku neustále přibývající energie v systému (planeta Země) jsou rostoucí síly vzdušných proudů, tornáda, bouře, tání ledovců a oteplování. Teoreticky, i kdyby lidstvo dnes přestalo zbytečně používat energii, omezilo radikálně výrobu energie ze hmoty, bude trvat celá staletí, než se systém, tedy planeta Země nějakým způsobem ustálí v rovnovážném stavu. Omezení tvorby energie lidmi není reálné. Můžeme jen přemýšlet o koncích a následcích,.

Příklad pro absolventy středních škol, měl by jej zvládnout každý, kdo má maturitu ze střední technické školy nebo gymnázia:

Spočtěte, jaké množství energie musí získat molekula kyslíku a molekula dusíku, aby dokázaly opustit gravitační pole Země. Spočtěte, při jaké teplotě tento jev nastane.