Horní Počernice, městská část v Praze 20

Jak jsem zrušil oddělení v Tesla Eltos s.p.
publikace Tesla Eltos s.p.
Když jsem odešel ze státního podniku Triola, našel jsem práci ve státním podniku Tesla Eltos. Tesla Eltos byl velký podnik s mnoha samostatnými jednotkami. Jedna z nich byla Tesla Eltos Praha, který měl mnoho samostatných oddělení. Zabýval se vším možným, od poskytování televizních přijímačů, přes vývoj elektroniky až po publikační a nakladatelskou činnost. Právě vydavatelství a tisk publikací bylo v té době, v 80-tých letech dost mimořádné, protože KSČ bedlivě sledovala co kdo píše a tiskne. Navíc všeho byl díky centrálnímu plánování nedostatek. Pamatuji, že na toaletní papír se stály v obchodech fronty, kopit balík papíru do kopírovacího stroje bylo nemyslitelné. Vzpomínám, jak na ČVUT kde jsem studoval, na katedrách profesoři neměli papír do kopírky. Stejné to bylo s papírem na tisk knih a časopisů. Ovšem Tesla Eltos měla vlastní tiskárnu a přísun papíru.

Po nástupu do Tesla Eltos Praha jsem se stal vedoucím oddělení prodeje technických publikací. Ty publikace byly brožované knihy s lepenou vazbou a zabývaly se elektronikou a programováním. Sepisoval je můj vedoucí, ing. Ivo Machačka. Tedy ne, že by je z "gruntu" vymýšlel, prý je překládal z knih z němčiny, vyšlých v západním Německu. Na nějaká autorská práva se v tehdejším ČSSR nehledělo. Na autorská práva autorů z tehdejšího "Západu" už vůbec ne. Ing. Machačka se fyzicky nacházel v Tesla Eltos v Pardubicích. Měl asistentku, postarší paní, jmenovala se Šetinová. Mé oddělení se nacházelo v centru Prahy, na autrostrádě nedaleko náměstí I.P.Pavlova, hned vedle Ústavu pro duševně nemocné. Naše kancelář byla v přízemí v domě, v zadním traktu budovy. Výhled byl zamřížovaným oknem do dvorku na vysokou zeď, za kterou byl Ústav pro duševně nemocné. Oddělení, kde jsem se stal vedoucím, mělo dvě pracovnice, paní Macurovou, v té době asi 40 let a druhou paní, o několik roků starší. Jejich náplň práce byla jednoduchá. Když přišla poštou objednávka na publikaci ing. Machačky, pracovnice vzaly požadovaný titul, daly jej do obálky, zalepily, napsaly adresu a takto připravenou zásilku odložily za dveře do chodby na ledničku. Objednávku pak odnesly do 3.patra na sekretariát k řediteli. To bylo vše. Měsíčně takto obě pracovnice společně vyřídily přibližně 12 až 15 zásilek, v každé 1-2 publikace. Cena publikací se pohybovala od 40 do 100 Kčs. V létě byly objednávky většinou nulové, na podzim a před koncem roku počet objednávek stoupl na 20-30 týdně. Oddělení mělo roční plán tržeb 50,000 Kčs. Tedy za tolik mělo oddělení prodat. Plán se pochopitelně neplnil, což byl v tehdejším plánovaném hospodářství problém. Ing. Machačka musel vždy písemně zdůvodňovat proč jeho oddělení nesplnilo plán prodeje jeho publikací.

Když jsem nastoupil, požadavek na mne byl, abych zvýšil prodejnost publikací. První co jsem zjistil, byl zvláštní způsob práce obou mých podřízených. Pracovní doba byla od 8 hodin ráno do 17 hodin odpoledne. Obě dámy se však dostavovaly pravidelně, každý den až po 10.hodině. Důvod byl, že prý musí vodit děti do školy. Když obě dámy po 10.hodině dopoledne přišly, v kanceláři si odložily věci a odešly do 3.patra do sekretariátu ředitele. Tam se usadily ke dvěma sekretářkám ředitele, popíjely kávu a povídaly si. Po 11.hodině všechny dámy, obě mé pracovnice a obě sekretářky ředitele, odešly pěšky na oběd. Chodily na Karlovo náměstí do "Restaurace u Bubeníčků". Tam si daly oběd a pomalu s návštěvou obchodů se vrátily okolo 13.hodiny zpět. Usadily se v sekretariátu pana ředitele, daly si kávu, popovídaly si a po 14. hodině odešly domů. Musely vyzvednout děti ze školy.

Když jsem toto zjistil, navrhnul jsem mému vedoucímu, ing. Machačkovi, aby obě pracovnice propustil. Jenže jsem narazil. Ing. Machačka mi řekl, že to nepřipadá v úvahu, protože obě dámy jsou "hájené". Prostě někdo nad nimi držel ochrannou ruku. Kdo to byl, to jsem se nedozvěděl. Postupem času jsem zjišťoval, že takových "hájených" lidí je v Tesla Eltos Praha více.

Přemýšlel jsem, jak zvednout prodejnost publikací, které ing. Machačka sepisoval. Obsahově publikace nebyly špatné. Pouze se o nich nevědělo. Nebyl žádný marketing, žádná propagace. Požádal jsem, aby mi dali telefon, aby zájemci o publikace mohli alespoň zatelefonovat. Telefon mi byl přidělen dost rychle, snad do měsíce. Dostal jsem telefonní číslo, které před tím patřilo Ústavu pro duševně choré v sousedství. Telefon u mne vyzváněl každý den několikrát. Volali nikoliv zájemci o publikace, ale volali duševně nemocní anebo z různých podniků, že se tam někdo "pobláznil" a máme vyslat sanitku a odvézt ho. Vzpomínám, jak mi volali z jakéhosi staveniště z pražských Malešic, že jeden jejich zaměstnanec vylezl na rameno jeřábu, kde prý stojí a mává rukama a ukazuje ptákům kudy mají letět. Chtěli, abych přijel, vylezl na jeřáb a sundal jejich zaměstnance dolů.

Obtelefonoval jsem všechny mé známé, spolužáky z ČVUT FEL a přesvědčil je ke koupi publikací ing. Machačky. Objem prodeje se tím trochu zvýšil, ale ne tak moc, jak jsem si přál. Na jaře mne napadlo dát někam inzerát. Jenže všude byly čekací doby na vyjítí mnoho měsíců, třeba půl roku. I vydání inzerátu se tehdy plánovalo. Ale uspěl jsem v časopise VTM. To byl časopis Věda a Technika Mládeži, který byl populární a četli jej spíše dospělí. Ing. Machačka mi vydání inzerátu schválil, jenže netušil, co jej čeká. Do měsíce vyšel ve VTM celostránkový barevný inzerát v "západním stylu" upoutávající na publikace Tesla Eltos. Inzerát stál tehdy neuvěřitelných 25,000 Kčs. Pro srovnání, měsíční hrubý plat průměrného člověka byl tehdy pod 2000 Kčs.
Co následovalo... týden po vyjití inzerátu přijel ing. Machačka ke mě do Prahy a rozčiloval se, že ten inzerát byl strašně nákladný, že se nikdy nezaplati, protože zhruba tolik dělá celoroční hrubý obrat z prodeje publikací. Utěšoval jsem ing. Machačku, že se mýlí, že inzerát se jistě zaplatí. Doporučil jsem a prosadil jsem zvýšení cen některých publikací. Pan ing. Machačka pak odešel "na kobereček" k řediteli do 3.patra vysvětlit panu řediteli můj inzerát.

Uplynul další týden a začal zvonit telefon, skoro nepřetržitě. Volali zájemci o publikace a poštou začaly chodit objednávky. Poštou přišlo denně třeba 20-30 objednávek. Mé dvě hájené pracovnice začaly být vzteklé a pomlouvaly mne. Nemohly už chodit popíjet kávičku do 3.patra. Musely balit knížky a věnovat se zákazníkům, kteří chodili a jezdili k nám si pro knížky a chtěli je teď hned. Přiblížilo se léto, byl konec června a počet objednávek neustával, spíše rostl.

Uprostřed léta přijel ing. Machačka ke mě do Prahy. Byl skleslý a smutný. Povídal, že máme velký malér, že musí ke generálnímu řediteli Tesla Eltos. Chtěl jsem vědět co se stalo. Napadlo mne, že došly knížky, že nebude co prodávat. Dozvěděl jsem se, že ten "malér" je v tom, že naše oddělení dosáhlo za první pololetí obrat čtvrt milionu Kčs a tím pětinásobně překročilo celoroční plán (ten byl 50 tisíc Kčs), zatímco v předchozím roce oddělení stejný plán nesplnilo ani z poloviny. A tak ing. Machačka šel žádat generálního ředitele Tesla Eltos o laskavé navýšení plánu.

Za další týden mi ing. Machačka volal a radostně mi oznámil, že nám pan generální ředitel navýšil plán na půl milionu Kčs. Pustil jsem se ihned do práce a propagoval jsem knížky ing. Machačky všude jak to šlo. Prodej knih úspěšně pokračoval, na podzim proběhl dotisk řady žádaných titulů. Prodal jsem i tzv. "ležáky", které se vytiskly, ale z kterých celá leta nikdo nekoupil ani jeden kus.

V prosinci přijel ing. Machačka a oznámil mi smutnou zprávu. Naše oddělení opět překročilo již navýšený plán prodeje a dosáhlo celkového obratu téměř 800 tisíc Kčs. To pochopitelně neušlo pozornosti generálního ředitele ani vedoucích ostatních oddělení Tesla Eltos, která standardně plán neplnila. Generální ředitel se ptal, jak je možné, že ostatní oddělení plán neplní, zatímco mé oddělení plán překročilo téměř 16x. A pan generální si žádal, aby všechna ostatní oddělení začala pracovat stejně intenzivně jako mé oddělení. To vyvolalo naprosté pozdvižení v Tesla Eltos. Výsledkem bylo, že mé oddělení prodeje publikací se ruší. Mě neobnovili pracovní smlouvu. Obě hájené pracovnice byly převedeny do sekretariátu ředitele a staly se z nich sekretářky. Publikace si měl prodávat ing. Ivo Machačka sám.