Na jaře roku 2009 jsem potřeboval poslat do USA šek. Přesněji řečeno bankovní šek. Bankovní šek je úplně běžný bankovní instrument, jehož vystavení vám v britských bankách udělají za 5 minut na počkání kdekoliv. Je to velmi primitivní. Banka má šekovou knížku spřátelené banky, například Chase Manhatten Bank v USA. Chcete-li šek na $500, prostě řeknete úředníkovi v bance, ať vypíše bankovní šek na $500 ve prospěch pana např. Johna Smithse, dáte mu adresu pana Smithse. Úředník vezme bianko šek, na psacím stroji vepíše do šeku částku, vedle částku slovy a napíše jméno a adresu příjemce. Nakonec vezme malé tzv. krosovací razítko a šikmo jej přetiskne přes šek. Práce na 5 minut. Šek Vám odevzdá, Vy zaplatíte a šek pošlete panu Smithsovi.

Tak přesně tuhle práci jsem chtěl po Unicredit bank v Praze. Na rozdíl od banky v Londýně, jsem si musel u Unicreditbank v Praze založit účet, vložit na něj peníze, vyplnit formulář A4. Ten jsem musel osobně donést na pobočku Unicredit bank v Praze v Lazarské ulici (tam co kdysi býval Tuzex a kde agenti STB vekslovali s tuzexovými poukázkami). Úřednice, bankovní poradkyně paní Kulkusová, se na formulář podívala, chvíli na něj zírala a pak povídala: "Co s tím mám dělat?". Vysvětlil jsem jí že potřebuji bankovní šek. Paní poradkyně se šla poradit. Vrátlila se po dobrých 10 minutách s tím, že nikdo nic neví a musí zavolat na centrálu. Po dalších 10 minutách telefonování mi předala sluchátko, ať to prý vysvětlím sám. Řekl jsem stručně co potřebuji. Paní na druhém konci, na centrále Unicredit bank v Praze Na Příkopech, mi poradila, že to co chci je strašně složitý, a že mám raději poslat peníze do USA bankovním převodem.

Typicky český přístup. Řeknete českému pracantovi co má udělat, a on, místo aby to udělal, tak Vám poradí vlastní českou cestu (takovou, aby nemusel pracovat). Paní na ředitelství Unicredit bank v Praze zřejmě netušila, že do USA se peníze neposílají převodem, nýbrž šekem. Poté paní poradkyně Kulkusová zavolala jiné vedoucí na ředitelství. Pro jistotu mi předala sluchátko hned. Opět jsem musel vysvětlit co chci. Pak si sluchátko vzala paní poradkyně Kulkusová, chvíli poslouchala co jí vedoucí na ředitelství povídá, přitom hledala v počítači. Pak zavěsila a řekla, že mi zavolá, až ten šek bude připravený.

Další týden mi paní Kulkusová zavolala, že si mám dojít do pobočky Unicredit bank na Jungmannově náměstí v Praze vyzvednout šek. Došel jsem tam. Pobočka prázdná, bylo pondělí, 2 hodiny odpoledne, za přepážkami nikdo. Po chvíli přišla pracovnice Unicredit bank, oblečená do jeansů a svetru. Povídala: "Co tu chcete? On tu nikdo není?" Odpověděl jsem, že jsem tu já a že si jdu pro šek. Slečna, bankovní poradkyně, odpověděla: "Tak já sem někoho pošlu" a odešla pryč. Za chvíli přišla jiná slečna, také v jeansech a přinesla šek. Šek byl vypsaný propisovačkou na formuláři Unicredit bank v Praze. Řekl jsem jí, že tento šek není pro USA, že takto nelze psát šeky do USA. Na to slečna odsekla: "Vy tomu tak rozumíte, já takový šeky píšu běžně." Na moji žádost o zavolání vedoucího pobočky jsem se dozvěděl, že vedoucí bohužel není přítomen.

Odešel jsem na ředitelství Unicredit bank v ulici Na Příkopech, což je asi 10 minut pěšky. Po zhruba 30 minutách čekání se dostavila paní Andrea Soukupová. Té jsem vše řekl. Paní Soukupová vzala telefon, zavolala na pobočku na Jungmannovo náměstí a vysvětlila slečně, to co jsem jí říkal - že šeky do USA nesmí být psané modrou propiskou na formuláři Unicredit bank, ale že má mít šeky Chase Manhatten bank, a že se vypisují na tiskárně z počítače. Pak nařídila slečně, aby druhý den ráno přišla na ředitelství, že se naučí vystavovat šeky.

Po cestě zpět jsem se stavil na pobočce na Jungmannově náměstí. Chtěl jsem z místního bankomatu přes moji kartu z Londýna stahnout pár korun. Bankomat uvnitř pobočky Unicredit bank kartu odmítl. Zavolal jsem opět slečnu poradkyni a jednak ji nahlásil, že ji nefunguje bankomat a jednak jsem chtěl vědět, kdy bude vystavený šek. Slečna poradkyně se na mne vztekle rozkřičela, že kvůli mne musí zítra ráno na ředitelství. Povídám jí: "Ne kvůli mě slečno, ale kvůli sobě, aby jste se naučila to, co už máte dávno umět." Navztekaná slečna poradkyně si pak nechala předvést, že jejich bankomat opravdu nefunguje.

Přišel jsem znovu po 4 dnech si vyzvednout šek. Šek byl připravený, ale chybně vypsaný. Byl pátek, takže se operace odložila na další týden. Přitom jsem se dozvěděl, že prý bankomat Unicredit bank je v nejlepším pořádku, jen moje karta je zablokovaná. To bylo divné, protože, když jsem peníze nedostal z bankomatu Unicredit bank, vydal mi je o půl hodiny později bankomat České Spořitelny. Přesto jsem zavolal do banky v Londýně a dozvěděl jsem se, že bankomaty typu NCR , který používá Unicredit bank ve východní Evropě, nesplňují bezpečnostní předpisy, nesmějí se používat a proto tyto bankomaty odmítají kreditní karty britských bank. Zajímavé.... takže Unicredit bank navezla do východní Evropy zastaralé bankomaty nesplňující bezpečnostní předpisy.

Po víkendu, další týden, jsem opět navštívil pobočku Unicredit bank za účelem vyzvednutí šeku. Šek byl připraven, vypsán správně, ale namísto krosovacího razítka na něj pracanti Unicredit bank obtiskli razítko místní pobočky, čímž jej znehodnotili. Vysvětlil jsem jim, co to je krosovací razítko. Pan vedoucí pobočky se omlouval, že prý takové razíto nemají, ale když počkám, tak si prý doběhne na ředitelstvi Na Příkopy pro nový bianko šek a razítko a do 10 minut prý bude vše hotovo. Tak těch "10 minut pane ředitele" jsem odhadoval na celé odpoledne. Domluvili jsme se na dalším dnu. Další den byl konečně šek správně vypsaný a orazítkovaný. Unicredit Bank v Praze na vystavení bankovního šeku potřebovala 2 týdny a 7 mých návštěv pobočky a 1 návštěvu ředitelství. Mne to stálo téměř 10 hodin času Kč 600, které si Unicredit bank si za svoji činnost účtovala. Bankovní účet jsem samozřejmě zrušil. Bankovní poradkyně Unicredit bank, paní Skřebská mi řekla, že je ráda, že účet ruším, protože takové klienty jako jsem já oni nepotřebují.

A co na to generální manažér pan Kunert? Nic, ten pouze přebírá dekorace za "Nejlepší banku roku".

Ale když už jsem se rozepsal o šecích, v roce 2010 jsem se z českých bankovních kuloárů dozvěděl zajímavou zprávu. Banky ve Spojeném království vypovídaly českým bankám služby, anebo je omezily a zdražily. Důvod je nepřehlednost a nedůvěryhodnost českého bankovnictví. Mimo jiné také špatné výsledky v boji proti praní špinavých peněz. Něco na tom asi bude, protože nezávisle na tom, na jaře 2009 jsme dostali dopis z naší banky ve Spojeném království, kde nám napsali, abychom nedávali naše bankovní údaje nikomu ve východní Evropě a ostatních rozvojových zemích. Důvodem byly obavy z vykrádání účtů. Tyto praktiky totiž už dorazily z Afriky také do České republiky. Fungují asi takhle: dáte někam inzerát, že prodáváte třeba televizku. Přijde Vám majlem odpověď v češtině, kde Vám anonymní pisatel nabízí, že televizku koupí a zaplatí předem bankovním převodem, nechť mu pošlete bankovní údaje. Jakmile naletíte a bankovní údaje pošlete, je Váš účet vyrabován.